Čtyřdenní putování po řece Labi z Pardubic do Děčína

2. část

úterý 15. září - pátek 18. září 2020

Na cyklostezkové dálnici

Další cíl - Roudnice nad Labem

Veslařský kanál Račice na místě bývalé pískovny

Supr nová cyklostezka s bílými lajnami. Tady přidávám na 30km/h

Ale pozor, v té rychlosti se mi připletly do cesty kachny

Před Roudnicí nad Labem začíná být živo

Rychločlun na řece

Opět krásná mostní architektura

Most v Roudnici nad Labem postavený v letech 1906–1910. Stojí na místě středověkého kamenného mostu biskupa Jana z Dražic, považovaného po Juditině a píseckém mostě za třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes Labe

Na poledne projíždím Roudnicí s krátkou zastávkou na občerstvení

Na poledne v jedné z místních hospůdek v Roudnici nad Labem

V plánu je hora Říp

Pohledy při výstupu na horu. Směr na Roudnici.

Pohled k Mělníku

A na důkaz, že jsem tady byl - opět foto

Občerstvení na hoře Říp a dobití baterie, do kopečku dostala zabrat

Sjíždím dolů a objevuji krásné odpočívadlo, které musím vyzkoušet

Vracím se do Roudnice, podjíždím pod železničním mostem a napojuji se na cyklostezku vedoucí podél Labe

Kamenná věž Hláska. Věž byla dříve využívána k obraně, později k hlášení ponocného a ohlašování požárů poté jako vodojem pro kašnu, dnes je využívána jako rozhledna.

Severní pohledy od věže

Vyrážím k dalšímu cíli - Terezínu

Počasí přeje - ideál na kolo

Ale najednou překvapení - kudy dál?

Dostávám se na silnici, ale nelituji toho - mám před sebou krásná panoramata

A nulový provoz, takže toho využívám - fotím a točím

A další panoráma za skvělého počasí

A další

Dojíždím do Terezína. Prohlížím národní hřbitov

Jeden z mála jezů s průplavem pro migraci ryb. Podobný průplav jsem viděl na Bečvě v Halenkově.

Detail průplavu pro ryby

Terezín je pevnostní město s šachovnicovým půdorysem a zároveň barokní pevnost, postavená v čistém slohu francouzské fortifikační školy. Malá pevnost a Památník Terezín připomínají období německé okupace, kdy se Terezín stal pro Židy z celé Evropy přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Terezín - pevnosti

Litoměřice

Soutok Ohře a Labe

Nejstarší byl zde patrně středověký dřevěný most, který je doložen již od poloviny 15. století, pravděpodobně od roku 1452

V roce 1686 Giulio Broggio započal stavět nový kamenný most, který byl dokončen až v roce 1711 jeho synem Octaviem Broggiem. Nový kamenný most byl bohatě vyzdoben celkem 9 sochami a křížem. Stejně tak jako jeho předchůdce i tento most v průběhu dějin velmi zasáhly různé válečné události a povodně. V letech 1853-1859 most prošel první velkou přestavbou, jeho původní dřevěná mostovka byla nahrazena mostovkou kamennou. Do dnešních dob se z tohoto mostu dochovala pouze menší část jeho původní sochařské výzdoby: socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712 a dále také podstavec s plastickými doplňky, který stával pod sochou sv. Xaveria z roku 1744.

Dnešní most byl vystavěn v letech 1906-1910. Rekonstrukce s výměnou všech nýtů proběhla v letech 1975 až 1985

Věž pro parkování kol

Třetí noc v chatce v kempu.

Mám štěstí - na konci sezony jsou chatky volné

Ráno po rozednění projíždím městem. Města v Čechách, která projíždím, mi připadají nazdobenější než u nás na Moravě

Pohled na ranní Litoměřice

Trochu problémy s cestou - napojení na cyklostezku, navíc ranní chlad, je mi zima

Ale vychází sluníčko a teplota jde rychle nahoru

Jablko, kamera, řízení - to nejde dohromady

Tyhle poklidná rána mám na cestách nejraději. Absolutní ticho. Jenom šveholení vzduchu.

Cestou se blížím k dalšímu cíli - Opárenskému údolí

Říční údolí Milešovského potoka v úseku od Velemína po Malé Žernoseky o délce asi pěti kilometrů

Nevracím se cestou zpět k Labi, ale dělám malý okruh tak, abych se pokochal zdejší krajinou

Přejezd přes dálnici

Cestou k Ústí nad Labem

Zvláštní a hezký most pro potrubí

K Ústí nad Labem jedu po silnici

Krásná místa nejen pro rybáře

Dojíždím k Ústí

Projíždím městem

A opět si fotím krajinku s mosty

A další panorama. Zde je opravdu co fotit a filmovat. Takže asi každých 5 minut zastavuji.

I na železničním mostě jsem vytáhl kameru. Výhodou při 4K záznamu je zároveň pořízení dobrých fotek. Původně stál vedle dnešního železničního mostu silniční a železniční most z let 1871–1872. Byl dvoupatrový (horním patrem vedla železnice, dolním silnice a cesta pro pěší). V roce 1945 byl poškozen, když došlo k náletu na město a roku 1958 odstraněn. V polovině 50. let byl vedle původního mostu postaven most současný, určený kromě železnice i pro pěší.

Most Dr. E. Beneše se začal stavět 26. března 1934. Výstavba byla z technického hlediska značně komplikovaná. Mostní konstrukci nesly dva pilíře postavené nedaleko břehů řeky. Rozpětí mezi oběma mostními pilíři přes Labe činí 123,60 m, což byla tehdy největší vzdálenost u mostních konstrukcí v celé ČSR. Dokončen byl v r. 1936.

I s tímto se na cestách setkávám

Mariánský most. Nejnovější most z roku 1998 se stal jedním ze symbolů Ústí a v r. 2001 byl v mezinárodní anketě renomovaného časopisu Structural Engineering International zařazen mezi deset nejkrásnějších světových staveb posledního desetiletí 20. století. Chodník pro pěší a cyklisty je umístěn uprostřed mostu a vyvýšen oproti vozovce. Mostní pylon působí jako výrazná protiváha k protější Mariánské skále

Panorama Mariánské skály vinikne více s pohybujícím se vlakem na videu

Z Ústí nad Labem vede do Děčína krásná cyklostezka

Český trajekt pro dvě auta

Na poledne se blížím k mému cíli - Děčínu

Cyklostezka je volná, pouze odpočívající asi studentka

Mám slabost pro vlaky, možná proto, že otec pracoval na železnici s velkým jeřábem na pokládku kolejí. Jednou mě vzal jako malého kluka do práce a nechal mě řídit jeřáb na slepé koleji.

Před Děčínem

Ve 12 hodin po ujetí 326 km dorážím do Děčína. Pátek 18. září 2020.

Ještě rychlá projížďka městem a poslední pohled na zámek

Nazpět do Pardubic se vracím vlakem s přesedáním v Ústí nad Labem a v Praze. V pátek odpoledne je problém s místenkou na kolo v rychlíku.

I tak je cesta relativně časově dobrá, rychlíky uhání místy 160km/hod. Pokud by se jízdenky předkoupily a jelo by se bez přestupu, jsme z Děčína v Pardubicích asi za 2 a čtvrt hodiny.

Čtvrtý den se vracím navečer do pardubic

Tak na nějaké vyjížďce zase někdy ahoj

zpět